Call of Duty: Black Ops - recenze singleplayeru
Nevím, jak to mají normální hráči, ale my herní pisálci dělíme roky, kdy vychází nové Call of Duty na pořádné a udržovací. Prvně jmenovaný byl minulý rok, kdy Modern Warfare 2 vytvořili jeho dvorní tvůrci - Infinity Ward, kteří dostali sérii CoD tam, kde dnes je, tedy na výsluní. A protože vytvořit další pokračování jim trvá vždy dva roky a Activision jakožto vydavatel si nemůže dovolit nedodat každoročně hru s tak významným jménem na trh, v dalším roce vytvoří pokračování nějaké jiné herní studio. I tentokrát se tohoto úkolu ujali herní matadoři ze studia Treyarch, kteří již mají na svědomí páté pokračování s podtitulem World of War, které se vracelo zpět ke kořenům - do druhé světové války.
A jak říkají stará dobrá přísloví, nic netrvá věčně a cvičení dělá mistra. Za prvé, Infinity Ward - tedy jeho hlavní část vývojářů ze studia odešla, takže kdoví, jak to příští rok s Call of Duty 8 dopadne. A za druhé: Treyarch téměř dosáhli dokonalosti svých předchůdců a dokázali ze hry vytřískat, co se dalo. Ano, rozhodně čtěte dál, Call of Duty: Black Ops totiž patří k tomu nejlepšímu, co v tomto roce budeme v žánru akčních stříleček hrát.
Ale dost bylo nezbytných, i když trochu nudných řečiček na začátek, pojďme se konečně věnovat samotné hře. A začněme rovnou tam, kde se příliš mnoha her nevěnujeme - totiž u menu. Už v okamžiku spuštění hry, kdy se tradičně procházíte nabídkou a nastavujete si vše na míru, jste již v samotné hře. Když tu pak opravdu spustíte, okolní prostředí zůstane v podstatě nezměněno a začne se rozvíjet samotný příběh. Povedené a musím uznat, že něco podobného jsem nečekal.